> Kapitola z propagace elektronických informací | Jaroslav Nekuda, SVI ESF MU

Den třetí – hledání kvality v kvantitě

Jaké jsou nejvýznamnější časopisy z této oblasti?

K. nyní uvažuje takto. Pokud se už mám babrat s tím zatroleným článkem, mohl bych čerpat z těch nejvybranějších časopisů. Aby to pěkně vypadalo a aby si někdo náhodou nemyslel, že jsem nějaký Jenda z Hudlic. Pěkně jim řeknu, jak jsem zrovínka minulý týden studoval … hmmm, ale který ten ekonomický časopis je vlastně nejvíce „in“?

Odpověď lze najít díky jedné ze služeb společnosti Thomson Reuters na webových stránkách – Web of Knowledge, části Journal Citation Reports. K. si z rejstříku vybírá oblast společenských věd a dále ekonomie a dostává následující žebříček nejcitovanějších časopisů [obr. #1].

#1 Obr. #1: Journal Citation Reports – nejcitovanější ekonomické časopisy
K. nabývá na jistotě. Chce-li koho maličko ohromit a ukázat, že čte jen to „nej“, nejcitovanější … musí se soustředit na následující velkou pětku:
  • journal of economic literature
  • quarterly journal of economics
  • journal of finance
  • journal of accounting & economics
  • econometrica
Frekvenci citovanosti udává tzv. „impact factor“ (sloupec se žlutou výplní), což zjednodušeně řečeno znamená, s jakou frekvencí je průměrný článek konkrétního časopisu v daném roce citován jinde. Čím vyšší hodnota, tím samozřejmě lépe.

A zbývá druhá otázka třetího dne:

Kdo jsou mezinárodní autority, které se tématem zabývají?

Bude potřeba se zevrubně seznámit s tím, co v této oblasti píší autority a co to je vlastně za lidi, přemítá K. Odpovědi hledá v citační databázi, která se dnes jmenuje Web of Science (WoS) [obr. #2].

#2 Obr. #2: Úvodní strana Web of Science s vyhledávacím formulářem
Jedná se o multioborovou bibliografickou citační databázi, která se skládá ze dvou hlavních databází, tj. Science Citation Index (SCI) – orientované zejména na přírodní vědy a Social Science Citation Index (SSCI), orientované zejména na společenské vědy.

Primárním a unikátním rysem této databáze je možnost zjišťování citačního řetězce od autora originálního článku zpětně až do hloubky pěti hierarchických úrovní a také aktivní (kdo koho citoval) a pasivní (kdo byl kým citován) citovanosti jednotlivých autorů. V SSCI je také možné vyhledávat podle klíčových slov a dalších hledisek. Další z možností je zjistit, kolikrát byl daný časopis v daném roce citován, kolik jeho článků bylo citováno atd.
Tyto údaje a znalost vzájemných vazeb se uplatňují při mapování struktur vědy a vědních oborů, identifikaci tzv. výzkumných front, tvorbě atlasů vědy, hodnocení výzkumných pracovišť, porovnávání informační hodnoty časopisů atd. WoS je sice prioritně orientován ke zjišťování informací tohoto typu, nicméně stejně tak dobře – ne-li lépe či užitečněji – může sloužit ke zjišťování nejnovějších bibliografických informací k různým tématům.

K. hledá employee benefits (v uvozovkách, aby získal přesně hledaný výraz) v poli Title bez časového omezení v databázi SSCI [obr. #3]. Následné omezení množiny jen na články a seřazení podle citovanosti vytváří množinu 87 dokumentů. Na prvním místě je článek dvou autorů (Lucero a Allen), který byl celkem 21× citován jinými autory [obr. #4].

#3 Obr. #3: Zadání dotazu ve Web of Science – databáze SSCI #4 Obr. #4: Výsledky dotazu ve WoS po odfiltrování nežádoucích typů dokumentů a seřazení dle citovanosti

Zajímavou možnost dávají analytické nástroje Web of Science. K. si nechá získané záznamy analyzovat, a to ve třech směrech:

  1. Které časopisy (dokumenty obecně) se tímto tématem zabývaly nejčastěji? Ve výsledcích K. vidí, že to jsou zejména tyto: [obr. #5] monthly labor review, employee relations law journal a personnel. K. se pro zajímavost také podívá, jaké články se v employee relations law journal vyskytují [obr. #6]. Oči ho neklamou, ocitá se oběma nohama v pravém informačním ráji.
  2. Do jaké oblasti (WoS Categories) jsou obvykle dokumenty o „employee benefits“ obvykle zařazovány? K. vidí, že to je nejčastěji oblast Industrial Relations Labor [obr. #7]. A konečně …
  3. Kteří autoři se v souvislosti s „employee benefits“ vyskytují nejčastěji? Vidí, že je to osoba jménem Shultz PT s pěti záznamy [obr. #8].

#5 #6 #7 #8

Kdybychom měli možnost nahlédnout do hlavy Josefa K. v tuto chvíli, kdoví, zda by – po tak obrovské dávce informací – raději než u počítače neseděl u piva ve vytopené venkovské hospodě ve společnosti obou dvou pomocníků nedaleko zasněženého a tichého Zámku.

Kapitoly

Zmiňované zdroje

Scopus

V posledních letech vyrostl databázi Web of Science velice silný protivník. Jmenuje se Scopus a ve srovnání s WoS se k jeho přednostem počítá zejména evropský původ a nikoli tak výlučná orientace na anglicky psané dokumenty; všechny články zařazené do databáze Scopus však musí mít alespoň anglický abstrakt.
Podle dostupných informací by také Scopus měl mít větší objem sledovaných časopisů a to cca 21 tisíc oproti 12 tisícům ve WoS. Ve Scopusu také najdeme větší podíl českých časopisů, který představuje zhruba 200 titulů, zatímco WoS jich monitoruje zhruba 30.

Líbí se?

Líbí se vám náš příběh? Podobná dobrodružství můžete prožívat sami, výchozí bod vaší cesty najdete zde.
Komentáře, doporučení a kritiky vítáme na nekuda@econ.muni.cz.

SVI | Infozdroje | Vzdálený přístup | Aleph