Příběh výzkumníka Josefa K.
Kapitola z propagace elektronických informací
Jaroslav Nekuda, SVI ESF MU
Co dále nabízíme je zcela jistě:
- (částečně) smyšlené,
- zjednodušené (není naším cílem ukázat mohutnost – „co všechno je možné najít“ ale spíše „kde, co a jak hledat“),
- „ilustrativní“, tzn. ukázky nemusí zcela přesně odpovídat aktuálnímu stavu databází, které se mění „každým dnem“,
- zaměřené jen na „placené elektronické informace“ a vědomě tedy ignorující obecné možnosti vyhledávání ve „volném Internetu“; to by byla jiná písnička a
- z hlediska metodologie vědeckovýzkumné práce možná i maličko přitažené za vlasy. I když, kdo ví, co lze tvrdit o věcech s jistotou? O jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou. Nic víc.
Může to být i:
- trošku návodné,
- odlehčené, aby to nenudilo a nezdržovalo více, než je nezbytně nutné a
- rozšiřující možnosti a obzory čtenáře, pokud by se třeba cestou nápodoby chtěl vydat po stopách Josefa K.
Cíl, který sledujeme, je prostý. Je jím propagace elektronických informací. Máme je všichni ke společnému užitku přístupné tu pod střechou naší alma mater, tu leží někde v Německu nebo USA, není to podstatné. Jsou tady, tiché, nevnucují se, dřímají někde v útrobách počítačů, kdykoli k dispozici a připravené věrně sloužit. Stačí jen je vyvolat k životu několika doteky klávesnice a kliknutím myšáka si je osvojit.
Tak tedy – bylo nebylo
Ústředním hrdinou našeho příběhu bude imaginární Výzkumník Josef K. Jméno jsme si vypůjčili od známého hrdiny románu Franze Kafky Proces, neboť Josef K. také procházel podobnými mysteriózními dobrodružstvími, která čekají i na našeho hrdinu. Sedí v některé z (doufejme klimatizovaných) pracoven ESF MU a hlavou se mu honí temné myšlenky. Není to dlouho, co mu šéf nakázal reprezentovat katedru na zahraničním kongresu s příspěvkem věnovaným teorii a praxi zaměstnaneckých výhod. Do dvou týdnů by měl mít k dispozici základní verzi. Sám se tématem v minulosti zabýval jen okrajově, proto bude muset znalosti oprášit, zorientovat se, zmapovat trendy, podívat se kdo, co a kde o věci píše.
Protože však ví o existenci elektronických informací, počáteční nechuť a panika po chvilce zvažování ustupují. Věc se snaží uchopit za nejpřístupnější konec a celou tvůrčí práci se odhodlá provést jen od vlastního pracovního stolu, za nímž pohodlně rozložen sedí. Koneckonců kam by chodil, když nebude muset, že?
